The ones we couldn’t save taught us how to keep fighting for the ones we still can.
Některá zvířátka s námi zůstala dlouho. Některá s námi zůstala jen chvíli. Ale i v tom krátkém čase se zapsala hluboko – do našich srdcí, do vzpomínek, do smyslu toho, proč vůbec pomáháme.
Přišla, aby někdo konečně viděl, že tu byla. A i když jsme jim nestihli dát vše, dali jsme jim alespoň to nejdůležitější: přijetí, klid, jméno… a lásku.
Každý příběh této stránky je svědectvím. Ne o konci. Ale o tom, že někdo bojoval. A někdo tu byl, aby ten boj sdílel až do poslední chvíle.
Někdy to bolí více než kdy jindy. Ale nezapomínáme. Nikdy. Děkujeme, že jste byli našimi průvodci. 🕊️🌈
Kapacita plná, účet zeje prázdnotou. A večerní zoufalý telefonát s prosbou o přijetí kocoura, kterému doslova uhnívá noha zaživa. Co uděláš? Nadechneš se. Vydechneš. Koukneš do vlastních skromných rezerv. Znova se podíváš na ty detailní fotky jeho zranění. A už víš, že i kdyby ses měla pos*at, tak tam toho kocoura v tomhle stavu nenecháš. Protože z tohoto případu se navalovalo i veterinářům. (klikni pro více info).
Jerry nebyl jen obyčejné morče. Byl to bojovník, který přežil ztrátu smečky a dlouhou cestu za šancí na nový začátek. Opustili ho kvůli stěhování a jemu se změnil celý svět. Nezlomný, tichý bojovník, který odešel dřív, než mohl kdokoliv očekávat… (klikni pro více info)
Holčičko… já nemám slov. Byly jsme spolu sotva měsíc. Vyléčily jsme společnými silami zánět, nakopaly jsme zadek svrabu, vyoperovaly jsme ty škaredé zoubky… Naučila jsi nás, jak zacházet s kapačkama. A my doufaly, že ti koupíme mnohem, MNOHEM více času… (klikni pro více info)
Brownie ♀, září 2024-20.11.2024
Brownie k nám přišla jako vystrašený uzlíček nervů. Její sourozenci nepřežili, ona měla to štěstí, že byla odchycena a převezena k nám jako poslední přeživší. Extrémní začervení, svrab, blechy, plíseň… neustálé koupání, ochočování… a nakonec z nás byly ty největší kámošky. (klikni pro více info)
